Člověk je nedílnou součástí přírody, již od pradávna je s
přírodou těsně semknutý. Příroda je však člověku mnohem více než jenom domovem
či zdrojem obživy.
Díky vnímání a pozorování se člověk naučil využívat přírodu i pro její léčivé schopnosti. Své poznatky přitom čerpal především u zvířat. Ta mají schopnost vycítit, která rostlina je pro prospěšná. Tato přirozená intuice je u člověka potlačena, zvláště v moderní společnosti.
Díky vnímání a pozorování se člověk naučil využívat přírodu i pro její léčivé schopnosti. Své poznatky přitom čerpal především u zvířat. Ta mají schopnost vycítit, která rostlina je pro prospěšná. Tato přirozená intuice je u člověka potlačena, zvláště v moderní společnosti.

Pravděpodobně první využití vonných silic z rostlin bylo
náhodné.
Pračlověk jednoduše hodil na oheň některou z aromatických rostlin a zjistil, jak její vůně ovlivňuje jeho mysl. Stejně jako oheň byla díky tomu vonná esence spojována s působením vyšších sil a božstvy.
Pračlověk jednoduše hodil na oheň některou z aromatických rostlin a zjistil, jak její vůně ovlivňuje jeho mysl. Stejně jako oheň byla díky tomu vonná esence spojována s působením vyšších sil a božstvy.
Již od počátků věků jsou tak obřadní rituály doprovázeny
ohněm a kouřem. Vykuřování je součástí mnoha obřadů v různých náboženstvích, s
ním souvisí i uplatnění vonných silic.
Seriál: Historie aromaterapie
- I - Příroda, oheň a vyšší síly
- II - Slavnosti a rituály starověku
- III - Východní učení a vykuřování
- IV - Bylinkářství ve středověku
- V - Novodobá aromaterapie
Žádné komentáře:
Okomentovat